18. 5. 1906 Padochov — 18. 1. 1985 Ivančice
Jan Žalud vyrůstal v Padochově v havířské rodině. V roce 1926 se stal jedním z prvních maturantů reálného gymnázia Jana Blahoslava v Ivančicich. Již tehdy využíval svoje kreslířské a malířské vlohy. Ve studiu pokračoval na učitelském ústavu v Brně, kde byl žákem akad. prof. Eduarda Miléna. Pozorovatelským talentem a pílí se jeho obrazy dostaly na profesionální úroveň. Mimo jiné jej inspiroval hrotovický rodák, malíř druhé poloviny 19. století, František Bohumír Zvěřina.
V Hrotovicích Jan Žalud působil tři desítky let jako odborný učitel. Vyučoval přírodovědné předměty, kreslení a hudební výchovu. Byl zakladatelem a dirigentem dětského pěveckého sboru. Sbor sklízel úspěchy na různých místech republiky a účinkoval také v Československém rozhlasu. Byl také zakladatelem hrotovického muzea F. B. Zvěřiny a jeho dlouholetým správcem.
V Hrotovicích ho zastihla německá okupace. Za aktivní účast v odbojovém hnutí Obrana národa jej nacisté internovali téměř pěl let v koncentračních táborech na území Polska a Německa. Kreslířskou tvorbu nezanechal ani v nacistické káznici. Jako jediný z lágrového baráku dostal povolení mít u sebe kreslířské náčiní – kousek tužky a kartónky papíru. To se hodilo i podzemní
odbojové organizaci. Přes táborovou cenzuru proniklo na veřejnost i pár jeho ručně malovaných pohlednic s krajinkami, na nichž, nad mrakem tvarů obrysů mapy ČSR, vychází slunce.
Po válce se stal prvním předsedou ONV v Moravském Krumlově, kde dosídloval jihomoravské pohraničí. Později byl okresním školním inspektorem v Moravských Budějovicích. V roce 1959 se stal ředitelem gymnázia a základní školy v Zastávce u Brna.
V další zájmové činnosti se věnoval práci Svazu zahrádkářů v Zastávce, kde se v roce 1970 stal jeho předsedou.
Působil také jako hudebník v Zastáveckém kvartetu, kde hrál na violoncello. Toto kvarteto účinkovalo nejen v Zastávce, ale vystupoval v mnoha městech jižní Moravy, např. v Jaroměřicích, Náměšti nad Oslavou, Třebíči, Ivančicích a jinde.
Dílo malíře Jana Žaluda se dá rozdělit na žánry zátiší (kde převažují květiny), krajiny a výjimečně portréty. Zastoupeny jsou hlavně olejomalby a akvarely. Rád maloval motivy hornického kraje Rosicko-oslavanského revíru, ale také Šumavu, Jesenicko i Vysoké Tatry. Tvůrčím tématem posledních let života byl postup energetických děl – vodní dílo Dalešice a jaderná elektrárna Dukovany. V korytě řeky Jihlavy zachytil jedinečný skalnatý svět, který je dnes pod přehradní hladinou.
Jeho obrazy jsou dnes součástí výzdoby mnoha státních budov i četných domovů. Jeho olejomalby je možno vidět ve vestibulu stanice ČSD v Zastávce a Rosicích.
Jan Žalud miloval a obdivoval život, přírodu a mladistvý elán pokračujících generací.
V. Žalud, J. Dytrych
