lékař, odborník v léčbě tuberkulózy
18. 3. 1864 Rosice — 9. 12. 1933 Praha
Vychodil klasické gymnázium v Brně a lékařskou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde promoval v roce 1888. Byl jedním z vybraných českých mediků, kteří pietně ukládali do rakve tělo Bedřicha Smetany. Snad možno uvést i to, že byl výborný houslista – byla to jeho celoživotní radost. Po promoci, ještě za starého Rakouska-Uherska, nastoupil službu vojenského lékaře. Specializoval se nejprve jako bakteriolog (v Budapešti) a pomáhal zmáhat epidemie v armádě i mimo ni, zejména choleru. Po kratším působení v Plzni se stal přednostou interního oddělení posádkové nemocnice ve Vídni (1897–1913). Jeho trvalý zájem jak vědecký, tak praktický však upoutala tuberkulóza, hrozivě rozšířená jak v civilní Vídni, tak i v armádě, kde byl postižen nejvíce pluk odvelený do Bosny.
Odbornou činnost MUDr. Franze nelze zde popisovat, proto jen to hlavní: Franz, který se znal s dr. Kochem, objevitelem bacilu tuberkulózy, jako první odborník rozpoznal význam Kochova tuberkulinu v diagnostice TBC a použil kožní tuberkulinové reakce ve velkém měřítku u branců (více než 1000 testovaných) k rozpoznání primárně infikovaných branců. Jeho objev byl dlouho nedoceněný, teprve další poznatky vedly k jeho ocenění (až 1937, po smrti objevitele). Stručně lze říci, že dal podklad k rozšíření kalmetizace, tj. očkování proti TBC. Tak již navždy je uváděno jeho jméno mezi vědci, kteří se svými objevy zasloužili o úspěšné zdolávání TBC. Bohužel jeho německy znějící jméno i povolání rakouského vojenského lékaře vedly k tomu, že byl považován za Vídeňáka a tedy Němce, i když vždy se hlásil ke svému češství.
Dr. Franz se stal roku 1912 velitelem vojenké nemocnice v Praze. Po převratě roku 1918 se dr. Franz dal v hodnosti generála k dispozici československé armádě. V témže roce se i habilitoval na Karlově univerzitě jako soukromý docent. Mimořádným profesorem se však stal až po více než 10 letech, v roce 1929. Bylo by zajímavé, avšak dlouhé popisovat jeho práci v budování zdravotnické služby v naší armádě, výstavbu a otevření prvních vojenských léčeben TBC i jeho vědeckou činnost. Také v civilním
boji proti TBC zaujímá dr. Franz významné místo. Je to samozřejmé, uvědomíme-li si spojitost výskytu epidemických chorob v civilu
a armádě.
Generál profesor dr. Franz byl – jak po jeho úmrtí 9. 12. 1933 uvádí nekrolog Karlovy univerzity v Praze – jednou z oněch vzácných osobností, které spojují v jedné osobě vojenského lékaře, organizátora a vědce. Při těchto vzácných vlastnostech byl Franz mužem neobyčejně skromným...
Nad jeho rakví pronesl prof. Honl: Pochováváme muže, jehož význam nedovedeme ocenit.
Měl pravdu, aspoň v oboru ftiseologie (věda o TBC) teprve rozšíření kalmetizace a tuberkulinových testů v celém světě dalo za pravdu jeho pracem.
A občané Rosic, půjdou-li ulicí Zámeckou, by mohli vzpomenout, že zbořená kamenná zídka naproti nové soukromé poliklinice patřila zahradě lékařské rodiny Franzů, z nichž Karel otec (nar. 24. 9. 1828 v Pavlicích u Znojma, medicínu vystudoval ve Vídni a hned po promoci v roce 1858 byl za epidemie cholery ustanoven cholerovým lékařem v Rosicích, kde se již usadil trvale) léčíval jejich prarodiče, mladší pak svou prací a schopnostmi pronikl do světa a jeho jméno, jméno rodáka z Rosic, je trvale zapsáno v oboru ftiseologie.
MUDr. Karel Sláma, Zastávka
Hlavní pramen: R. Křivinka: Přínos českého lékaře gen. prof. dr. Karla Franze do světového fondu lékařské vědy
Najeďte myší nad kalendář a zobrazí se vám akce. Kliknutím na událost zobrazíte podrobnosti.
