Mirek Elpl

vlastním jménem Eduard Elpl, básník a spisovatel

16. 11. 1905 Brno-Líšeň — 7. 2. 1960 Brno

Po studiu na reálce v Brně (maturoval 1923) absolvoval Vysokou školu báňskou v Příbrami (1931). V letech 1932–1938 pracoval jako úředník v záložně, 1938–1944 jako důlní dozorce na dole Kukla v Oslavanech. V letech 1944–1945 byl vězněn v Kounicových kolejích v Brně a v Klettendorfu u Vratislavi, v únoru 1945 uprchl a byl ukrýván v nemocnici v Ivančicích a v sanatoriu v Jevíčku. V letech 1945–1954 byl ředitelem dolu Julius v Zastávce.

Lyrický básník, autor próz z historie a hornického prostředí. Zprvu ovlivněn havířem, básníkem Fráňou Kučerou, s nímž spolupracoval v nakladatelství Drůza v Příbrami. V díle se projevily i jeho cesty po Itálii a Jugoslávii. Kladné životní východisko našel v náboženské víře. Těžiště jeho tvorby tkví v próze.

Přispíval do časopisů a novin: Havíř Rosicka, Host do domu, Hovory o knihách, Jiskra Rosicka, Kolo, Lidové noviny, Pražské noviny, Salón, Směr brněnského venkova

Knižně: Domova hlas (1928), Jinovatka (1929), Bílý statek (1929), Zastavili fedrunk (1930), Vlak v mlze (1932), Města na pobřeží (1935), Vteřina (1936, 1937), Marco Polo (1937), Objevil jsem nebe (1938), Tři zlaté poháry (1940), Dům u veselého rytířstva (1943), Don Quijote před kostelem (1944), Svítání (1945), Česká rapsodie (1945), Jaro v Jevíčku (1946), Příběh o věrné lásce Nala a Damajanté (1947), Hvězdy nehasnou v popelu (1959), Černí andělé (1960), Nevěsta pod kamenem (1973)

Překlad: E. Ady – Krev a zlato (1935, z maďarštiny)

Rozhlasová dramatizace: Marco Polo (1947)

Redigoval: almanach Čtvrt století Moravského kola spisovatelů (1937), knižnici Nová knihovna Moravského kola spisovatelů (1938–1941)

J. Dytrych