Antonín Zhoř

spisovatel

18. 1. 1896 Rosice — 31. 3. 1965 Brno

foto

Jeho otcem byl krejčovský mistr Antonín Zhoř, matka Flora, rozená Štikarová, byla dcerou obecního tajemníka. Obecnou školu a trojtřídní měšťanku absolvoval v Rosicích, poté byl zatímním učitelem. Od roku 1910 studoval na učitelském ústavu v Brně. Po ukončení studia byl zatímním učitelem na obecné škole v Oslavanech, po roce strávil čtyři léta na frontě.

Po válce učil v Brně a vydával názorné obrázkové pomůcky pro školní mládež. Od roku 1946 pracoval jako redaktor knih a časopisů pro děti a mládež.

Spisoval literaturu pro děti a mládež, nejprve publikoval pod pseudonymem Pavel Čermák, od roku 1935 pod jménem vlastním. V roce 1939 obdržel Rambouskovu cenu, roku 1947 zvítězil v soutěži Mladé fronty o nejlepší knihu pro mládež.

Knižně: Cestou ke svobodě (1926), Hraničářův syn (1930), O ženě s hrdinským srdcem (1933), Neviditelný Toník (1935), Jak jsem začínal (1938), Poctivý Abe (1940), Když byl Alois Jirásek maličký (1941), Můj pes Jaryk (1941), O světlém rytíři a černé zradě (1942), Pohádka o chlebíčku (1942), Podivuhodné příběhy Barona Prášila (1943), Památník boje o život národa (1946), Učedník kouzelníka Čáryfuka (1946), Dorotka a mořští loupežníci (1946), O Štylfrýdovi a Bruncvíkovi (1946), Pohádky tisíce a jedné noci (1947), Tvrdohlavá Marie (1947), Vzpomínky na školní rok 1946/47 (1947), To nebylo nic (1948), Černý Bob a bílý Bob (1958), Sám proti osudu (1962), Bety (1963), Námořník Pepík a opička RRRa (1963), Kulhavý šermíř (1966)

Periodika: Brouček, Knihovna vybrané dětské četby, Vlaštovka

J. Dytrych